Autor: MVDr. Helena Vaidlová
Mnoho chovatelů zná onemocnění zvané PDD nebo také odborně aviární ganglioneuritis. Obvykle je hovorově nazýváno dilatace předžaludku. Nejvíce trápí chovatele velkých arů, ale celkem často toto onemocnění řešíme u žaků, kakaduů i amazoňanů. Problematiku aviární ganglioneritidy jsme již nedávno detailně probírali v časopise Papoušci. Zopakujme si pouze fakt, že má 3 formy.
1) postihující převážně trávicí trakt
2) postihující převážně nervovou soustavu
3) postihující převážně kůži
Nejvíce se setkáváme s trávicí a nervovou formou, navzájem se samozřejmě prolínají. Trávicí převážně u arů, nervovou převážně u kakaduů a amazoňanů.
Typický příklad průběhu u arů si můžeme ukázat na případu ary zelenokřídlé Marušky. Maruška byla mládě 6 měsíců staré, které bylo u svých nových majitelů už dva měsíce. Ve svém novém domově byla chována společně s žakem a amazoňanem, kteří zde žijí již několik let. Pro aru je toto období velmi rizikové. Je těsně po odstavu a dle povahy a dosavadních životních zkušeností bývá mládě více či méně náchylné ke stresu. Noví lidé, nové prostředí, často nové žrádlo a především (a obvykle) jiný způsob chovu. Zdraví a silní jedinci vydrží daleko více, než slabí a nemocní. Věta, kterou je na jednu stranu zbytečné připomínat, protože to je všem jasné, na stranu druhou bývá tento fakt často nepochopený a zapomenutý.
Zpátky k Marušce. Maruška k nám do ordinace přišla po několika dnech, kdy nechtěla žrát, stále žebrala jako mládě. Vyšetření krve ukázalo jen velmi mírné odchylky nebo bylo vše ve fyziologických mezích. Na RTG byl viditelný zvětšený předžaludek. Pokud se jedná o RTG ary a předžaludek je výrazně zvětšený, pravděpodobnost, že se jedná právě o tzv. PDD neboli aviární ganglioneuritis neboli hovorově „dilataci“ je celkem velká. PCR vyšetření na bornavirus je tedy v takovém případě více než vhodné. A tak jsme nabrali vzorky a obratem zaslali do laboratoře.
Marušce vyšlo PCR vyšetření všech odebraných vzorků negativní. Člověku spadne kámen ze srdce. Ne vždy je ale proč se radovat. Tento virus se nejraději zdržuje kolem nervových tkání a tak ho ne vždy můžeme v krvi, výtěrech volete, kloaky a trusu zachytit.
Maruška svůj boj nakonec vzdala. Lítost a smutek nad špatným koncem by ale neměla nikdy zabránit potřebě zjistit o příčině úhynu více. Pitva prokázala mimo jiné zvětšený předžaludek a zaslané vzorky nervové tkáně a předžaludku k opakovanému vyšetření PCR obsahovaly masivní množství bornaviru, který za života papouška vyšel nejdříve negativní.
Tento neradostný příběh rozhodně nemá dovést čtenáře do chmurné nálady. Je ukázkou nutnosti vyšetřovat opakovaně (nejen bornavirus), ale také chovat nově příchozí ptáky v karanténě alespoň 1 měsíc.
Dnes se již stává normou, že chovatelé při prodeji a koupi papouška nechávají stanovovat pomocí PCR různé choroby. Ti zkušenější znají výhody rozšířeného vyšetření při nákupu – RTG, krev, atd.
Mnoho papoušků mělo některou z chorob pozitivní a k prodeji tedy vůbec nedošlo. Pro prodejce nepříjemná chvilka může ochránit před úhynem mnoho dalších papoušků.