Autor: Milena Vaňková
V mnoha domácnostech žije s lidmi papoušek jako společník. Se svými lidmi obývá společný prostor, a proto se v případě onemocnění člověka dostane přímo do styku s chorobami, kterými lidé v jeho blízkosti onemocní. Styk s nemocným v případě chovu ve voliérách mimo domácnost jsme schopni eliminovat.
MVDr. Veroniky Sochorcové, specialistky na aviární medicínu z Kliniky chorob plazů, ptáků a drobných savců při Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, jsem se zeptala, jak je to s možností přenosu neštovic nebo nachlazení či lidského viru chřipky.
Mohou se lidské neštovice přenést na papouška?
Neštovice patří mezi virová onemocnění, která se u člověka projevují vyrážkou a strupy na kůži. U lidí jsou známé neštovice pravé a plané.
Pravé neštovice jsou způsobeny virem pravých neštovic (Variola virus) z čeledi Poxviridae. Patří mezi vysoce nakažlivá onemocnění s vysokou úmrtností. Díky celosvětovému očkovacímu programu byly pravé neštovice roku 1980 prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za vymýcené. Virus je hostitelsky specifický a způsobuje onemocnění pouze u člověka.
Plané neštovice patří mezi virová onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je virus Varicella-zoster z čeledi Herpesviridae, jehož výhradním hostitelem je člověk.
Odpověď na otázku zní tedy NE, papoušek se nemůže nakazit lidskými neštovicemi.
Ptačí neštovice
Původcem ptačích neštovic jsou viry z rodu Avipoxvirus z čeledi Poxviridae. Avipoxviry jak již z názvu vyplývá (z latinského Avis = pták) se vyskytují pouze u ptáků a jsou hostitelsky specifické. Výskyt byl popsáno u více než 230 ptačích druhů. Vyskytují se u drůbeže (Fowlpox), kanárů (Canarypox), holubů (Pigeonpox), dravců (Falconpox), papoušků (Psittacinepox) a dalších.
Virus se do organismu dostává poškozenou sliznicí nebo kůží. Může se tedy přenášet při soubojích, škubání peří nebo prostřednictvím krevsajícího hmyzu. Výskyt onemocnění u papoušků byl dříve často spojován s importem z volné přírody, kdy za nejvíce náchylné byli považováni amazoňané, amazónci rodu Pionus, arové, agapornisové, mníšci a aratingy. U afrických druhů, kakaduů a korel byl výskyt méně častý. Papoušci odchovaní v zajetí, kteří jsou chovaní převážně ve vnitřních prostorách, bývají postiženi zřídka.
Ptačí neštovice se vyskytují v několika formách. Kožní (suchá) forma se projevuje výrůstky na neopeřených místech (okolí očí, zobáku, na končetinách), které se podobají bradavicím. Po 2 - 4 týdnech dochází k samovolnému zahojení. Problémem bývají sekundární bakteriální a plísňové infekce postižených míst, které prodlužují dobu hojení. Při slizniční (vlhké) formě vznikají puchýře na sliznicích dutiny ústní, průdušnice a plic, dochází k poruchám příjmu potravy a dýchání. Septická forma způsobuje vážné onemocnění. Dochází k akutní depresi, poruchám dechu a úhynu. Bývá postiženo několik vnitřních orgánů. Forma onemocnění a jeho závážnost závisí na způsobu nakažení, typu viru a imunitním systému jedince.
Cílená léčba neexistuje. U kožní formy dochází k samozahojení, při sekundární infekci je nutno podat lokálně či celkově antibiotika a léky proti bolesti. Vyléčení ptáci bývají obvykle imunní ke stejnému typu poxviru. Prevencí je omezení kontaktu s volně žijícím ptactvem a ochrana před bodavým hmyzem.
Jak je to s přenosem obyčejného nachlazení a chřipkového onemocnění s člověka na papouška?
Nachlazení člověka může být způsobeno různými typy virů či jejich kombinací. Obvykle se omezuje na onemocnění horních cest dýchacích, které se projevuje rýmou, kašlem či bolestmi v krku, tyto příznaky během několika dnů ustupují. Přenos na papoušky je nepravděpodobný. U papoušků se spíše setkáváme s přenosem opačným a to na člověka, konkrétně s přenosem chlamydiózy.
Větší pozornost bychom měli věnovat možnosti přenosu gram-negativních bakterií na papoušky prostřednictvím slin. V našich ústech, stejně jako v ústech ostatních savců jsou bakterie, které se u papoušků nenacházejí a mohou u nich způsobit problém v podobě různých poruch trávicího systému (průjmy, zapáchající trus, dysbióza). Neměli bychom tedy své papoušky krmit z úst či ze společného nádobí.
Zkušenost z praxe na závěr…
Papoušci domácí společníci mohou své majitele zmást napodobováním kašle a kýchání, zejména pokud byli v nedávné době nemocní. Pokud si majitelé nejsou jistí a papoušek je poslední dobou smutný či nejeví zájem o potravu, je vhodné navštívit veterinárního lékaře se zaměřením na exotické ptactvo.
Základem zdraví papouška je správně fungující imunitní systém. Všude kolem nás se nachází množství bakterií či plísní, kterým zdravý organismus při správné funkci imunitního systému odolává. Vyvážená strava, pobyt ve vhodných podmínkách bez stresu, bolesti či psychického utrpení patří mezi základní podmínky života a zdraví zvířat.
Kontakt na autorky:
MVDr. Veronika Sochorcová, web: https://www.facebook.com/vsochorcova/?pnref=lhc
E-mail: [email protected]