Autor: Markéta Palátová
Ostatní autoři: M.Palátová, I.Heřmanová, B.Zajíčková, Pixabay a Wikimedia Commons
Všichni víme, že peří je pro papoušky velmi důležité, protože má mnoho funkcí – termoizolační, ochrannou atd. Papoušek stráví péčí o peří spoustu času, kdy si několikrát denně každý pták své peří probírá a uhlazuje. Přitom si peří čistí, čechrá, vylupuje z brček, když mu roste nové, promašťuje si ho atd. Pokud nemá papoušek peří v pořádku, je to známka problému. Může se jednat o nějaké onemocnění (PBFD apod.) nebo hormonální problém, ale těch příčin může být mnohem více. Výsledkem je pak „přílišné čištění“, které vede až k poškození peří, škubání peří nebo cvakání brk.
Odborníci vytipovali několik druhů papoušků, kteří mají tendenci škubat si peří. Patří mezi ně právě kakadu, ale také třeba žako, ara, aratinga, patagonec nebo mníšek. Příčiny mohou být různé: od zdravotních problémů, přes nevhodnou péči, až k problémům s chováním. Z veterinárního hlediska může být škubání peří spojeno nejčastěji s parazity, s infekcí (cirkovirus, polyomavirus), s podvýživou, s obezitou, s otravami nebo s rakovinou, odborníci také testují vliv alergií apod.
Mluvíme-li o poškozování peří, jedná se o několik druhů, které se teď pokusím popsat.
Přílišné čištění peří
Jedná se o přehnanou péči o peří, které vede až k jeho poškození. Přílišné čištění bývá často prvním krokem k následnému škubání. Papoušek v tomto případě věnuje příliš času péči o peří, tak intenzivně ho upravuje a projíždí zobákem, že ho vlastně poničí. Zdravé peříčko je elastické a jednotlivé části jsou na sebe napojeny jemnými háčky. Papoušek, který to s péčí přehání, si tyto háčky poničí a peříčko ztratí svou pružnost.
Pokud si papoušek peří přílišným čištěním poničí, není už tak upravené a papoušek vypadá jako rozčesaný hřebenem. Papoušci si nejčastěji ničí tímto způsobem peří na hrudi nebo na zádech.
Kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea)
Škubání peří
Škubání peří je jedním z nejčastějších projevů problematického chování především u velkých papoušků. Mezi nejčastější „škubače“ patří kakaduové, ary a žakové, ale tento problém se nevyhýbá ani menším druhům. Papoušek si vyškubává peří (nejčastěji krycí peří a podsadu), takže zanechává holá místa.
V nejzávažnějších případech si začne kakadu poškozovat i kůži a vznikají otevřené rány. V takovém případě už nové peří nikdy nenaroste, protože papoušek zničí i folikuly, ze kterých peří roste.
Cvakání a žvýkání peří
Jedná se o další formou poškozování peří. V tomto případě papoušek peří nevytrhává, ale ucvakává. Týká se nejčastěji brk. Papoušek peří ucvakne, často ho chvíli žvýká nebo si s ním hraje, pak ho zahodí a ucvakne další kousek.
Tímto způsobem si papoušek ničí brka na křídlech a na ocase. Někdy si papoušci cvakají také ostatní peříčka na těle. Výsledkem pak bývá omezená nebo dokonce úplná neschopnost papouška létat.
Pokud se vám papoušek začne „škubat“ (začne si ničit peří, cvakat ho, žvýkat, příliš upravovat až ho vlastně zničí), měli bychom se zamyslet nad možnými příčinami, zjistit, co mohlo být spouštěčem takového chování. A co bývá příčinou tohoto problematického chování? Proč si papoušci ničí peří, které je pro ně tak důležité? To bude tématem dalšího dílu našeho seriálu.