-
-
0
- Menu
Autor: MVDr. Helena Vaidlová
V současné době svírá lidskou populaci na celém světě jeden jediný virus, který změnil život téměř každému. Někteří podnikatelé sice neonemocněli nemocí COVID-19, ale ekonomický dopad na jejich podnikání je již nyní v podstatě likvidační. Uzavření škol zkomplikovalo život mnoha rodičům, spousta lidí přišla v důsledku karantény o práci.
Nezáleží na tom, zda je virus přírodního původu, nebo unikl z nějaké vědecké laboratoře. S jeho vlastnostmi a způsobem chování se lidé v posledních týdnech seznamují a snaží se najít funkční způsob boje proti němu. Zatím nejúčinnější ochranou je „nesetkat se s ním“.
Pro chovatele papoušků je dobrou zprávou, že žádný přenos na ptáky se doposud nepotvrdil. Na současné světové situaci lze velmi srozumitelně ukázat, že nejlepší prevencí proti virové nemoci je nezavléct si ji na svoje území, tedy do svého chovu papoušků. Na většinu virů nemáme účinnou léčbu a nemoc jimi způsobená může u každého jedince probíhat jinak.
Přenos z jedince bez příznaků na jedince, který nemoci podlehne, je velmi častý. Ptáci jsou citliví k širokému spektru virů. S celosvětově rostoucím obchodem a pohybem ptáků se viry pozvolna šíří z kontinentu na kontinent. Není to však tak viditelné a intenzivní jako u cestujících lidí.
U ptáků nás v poslední době začíná trápit horečka západního Nilu, mezinárodně známá podle původce jako West Nile virus (WNV). Rozšířila se původně z Afriky, ale již přes 15 let působí velké potíže v ptačí populaci v Severní Americe. U nás se znatelně vyskytla teprve v posledních dvou letech a stále je kolem ní mnoho nezodpovězených otázek. V aktuálním čísle tištěného časopisu PAPOUŠCI článku jsem uveřejnila a podrobně popsala přehled virů, které naše papoušky ohrožují. A nejlepší je zkrátka se jim vyhnout.
V tištěném čísle PAPOUŠKŮ jsem u každého viru uvedla jeho hlavní rysy, klinické příznaky, způsoby přenosu, možnosti léčby a také řešení při výskytu a následném rozšíření v chovu. Zkráceně lze však konstatovat, že až na pár výjimek bývají příznaky často velmi podobné.
■ PBFD – papouščí cirkovirus (psittacine beak and feather disease)
■ Papillomavirus
■ Aviární ganglioneuritis – tzv. dilatace předžaludku (PDD)
■ Polyomavirus
■ Herpesvirus
■ Leukóza
■ Influenza A virus – ptačí chřipka
■ Orthoreovirus
■ Paramyxovirus
■ Adenovirus
■ West Nile virus
Bez moderních molekulárních metod diagnostiky se v podstatě neobejdeme. Proto je vhodné při příchodu nových jedinců do chovu rutinně provádět vyšetření na nejčastěji se vyskytující viry. Bezpříznakoví nosiči mohou být příčinou velkých ztrát v chovu.
