Vyšlo LISTOPADOVÉ číslo časopisu PAPOUŠCI

Máme pro Vás nové číslo tištěného časopisu PAPOUŠCI a v něm zajímavé a kvalitní články. Tým externích redaktorů odvedl opět perfektní práci a za cenné příspěvky děkujeme i ostatním aktivním autorům. Nechte se unést malou ochutnávkou vydání listopad-prosinec 2019. 

V sobotu 28. září byl v pražské zoo slavnostně otevřen Rákosův pavilon pro papoušky a další exotické ptactvo. Konečně se tak dočkali všichni, kteří několik let netrpělivě pozorovali jeho stavbu. A můžeme říci, že čekání se opravdu vyplatilo. S otevřením se totiž muselo počkat také kvůli rostlinám v expozicích, aby důkladně zakořenily a rozrostly se. Ptáci jsou v pavilonu představováni opravdu unikátním způsobem, jejich expozice dokonale napodobují biotopy, kde žijí v přírodě. A to nejen modelací a malbou, ale právě také rostlinami z daných oblastí. Toto pojetí je především dílem kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla. Rozsáhlý článek napsala do aktuálního čísla Jana Myslivečková, webeditorka Českého rozhlasu REGION. 

Existuje přes 30 druhů amazoňanů. Jednotlivé druhy mívají více poddruhů, což dodává tomuto rodu na složitosti. Některé jsou velmi běžné, a tedy často chované. Některé jsou naopak výjimečně vzácné a mohou být předmětem černého trhu. Velice ucelený článek o rodu amazoňanů zveřejňuje MVDr. Helena Vaidlová z veterinární kliniky MADA.

Velmi zajímavý text pro milovníky afrických druhů papoušků napsal chovatel Rinus van den Borek. Chovem papoušků a dalších exotických ptáků se zabývá už přes čtyřicet let a 27 let byly jeho chovatelskou vášní výstavní andulky. V roce 2015 odešel do důchodu a zatoužil vnést do chovu něco nového. Přebudoval voliéry a pořídil si papoušky rodu Poicephalus. Prvními byli papoušci senegalští a následovali papoušci žlutotemenní, kteří jsou momentálně hlavním bodem jeho chovatelského zájmu. Svůj příspěvek specializuje na odchov papoušků žlutotemenných damarských (P. m. damarensis).

Amazónci bělobřiší se vyskytují v Jižní Americe, konkrétně v severní části Brazílie jižně od řeky Amazonky, dále v severní Bolívii a východním Peru. Dospělí jedinci dosahují délky 23 cm a průměrné hmotnosti 155 gramů. Amazónci bělobřiší mají žlutě a žlutooranžově zbarvenou hlavu. Záda, kostřec, křídla a vrchní krovky ocasní jsou zelené, prsa a břicho bílé. Nominátní formě se rovněž přezdívá „zelené punčošky“ podle zeleného zbarvení peří na končetinách. Ostatní poddruhy mají peří na končetinách žlutě zbarveno. Mladí ptáci mají často černá pírka na hlavě. V přírodě se amazónci bělobřiší živí různými plody, bobulemi a semeny. Podle Červeného seznamu IUCN se jedná o ohrožený druh (endangered).
Chovu „zelených punčošek“ se věnují také chovatelé Ivan Majtán a Pavol Kováčik, se kterými si povídala MVDr. Veronika Sochorcová, Ph.D.

Ceny kamerových systémů klesly do té míry, že jsou dnes dostupné pro všechny chovatele. Je dokonce možné mít v jedné voliéře instalováno hned několik kamer s vysokým rozlišením a sledovat dění v hnízdních budkách i voliérách. V neposlední řadě jsou kamery perfektní metodou pro zabezpečení chovatelského zařízení. Z pohodlí domova můžete pozorovat, co bylo doposud skryté, a věřte, je to jako vlastní dokumentární film. Do problematiky monitorování chovatelského zařízení Vás v tomto čísle zasvětí chovatel Randy Berry. 

Pavla Říhová si na svém pozemku splnila sen. Jako zahradní architektka a chovatelka v jedné osobě měla jasné vize o budoucí podobě zahradního i voliérového prostoru. Pavlin pozemek je obrovská okrasná zahrada s přírodním jezerním biotopem uprostřed. Voda jako by rozdělovala prostor pro bydlení Pavliny rodiny a zvířata. Voliéry pro papoušky a želvárium jsou promyšlené do nejmenšího detailu. Aby toho nebylo málo, součástí je ještě prostorný skleník s kaktusy a sukulenty. Je majitelkou tří párů arů hyacintových, o kterých píšeme v aktuálním čísle... 

MVDr. Veronika Trhoňová, Ph.D. s manželem Ing. Vojtou Trhoněm představují svůj chov aratingů slunečních. V jejich chovu jsou momentálně 2 páry. První pár byl pořízen v roce 2010 a momentálně tvoří základ chovu. V roce 2017 si pořídili ještě druhý pár, který je nepříbuzný k prvnímu chovnému páru, aby mohli z mláďat skládat nepříbuzné páry. Druhý pár je momentálně dvouletý a hnízdění zatím neproběhlo. Ptáci spolu harmonizují, a tak doufají v odchov příští sezónu.

O umělém odchovu papoušků vějířových píše v aktuálním čísle MVDr. Vít Kučerňák a Lumír Horňanský. Oba pánové vyprávějí velice zajímavý příběh, kterým si při dokrmování druhu prošli. 

Redakce časopisu PAPOUŠCI spolupracuje již nějakou dobu s redakcí polského časopisu Ptaki hobby. Předsedkyní programové rady časopisu nakladatelství PFO je Justyna Krawczyk. S touto sympatickou dámou a polským chovatelem Stanislawem Brylem vytvořila interview Milena Vaňková. 

Pokud by chtěl někdo začít s chovem rosel, může se nechat inspirovat článkem Štěpána Petráše ze Strančic, který svůj příspěvek začíná se slovy: "Na úvod k chovu rosel musím říci, že jsou to trochu agresivní ptáci. Většinou se musí chovat odděleně od ostatních. Ale existují výjimky, při kterých koexistují s dalšími páry rosel či jinými druhy papoušků (např. andulky, korely či drobní exoti). Rosely jsou velmi otužilý ptáci, kteří naši zimu zvládají bez problému. A dokonce jim i prospívá."

Dr. David Waugh, redaktor nadace Loro Parque Fundación, přichází s článkem z volnosti. Ve státě Michoacán (Mexiko) je od listopadu do června období sucha. Jde o čas požárů, kdy je některá vegetace zcela spálena, aby se následně regenerovala. Je to přirozený proces přírody, který se děje po staletí. Oblasti se tu říká Tierra Caliente neboli horká země. Navzdory drsným klimatickým podmínkám je místo endemickou oblastí divoké populace arů vojenských mexických (Ara militaris mexicanus). Druh je v rámci Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN zařazen do taxonu zranitelný (Vulnerable).

Časopis uzavírá Milena Vaňková se svým článkem z oblasti EMOCÍ U PAPOUŠKŮ. Emoce představují stavy duševního vzrušení a hnutí mysli vyvolané vědomým i nevědomým vnímáním podnětů z prostředí. Evolučně jsou starší než rozumové chování a jejich projevy jsou silné a stěží ovladatelné. Zvíře reagující emocionálně projevuje určitou míru individuality a sebeuvědomění. Má subjektivní prožitek, kdy něco pro něj důležitého vnímá a uvědomuje si.

Předplatné časopisu PAPOUŠCI si můžete objednat ZDE.